
Má vlastní, jedna z nejhlubších zkušeností přišla právě v Holotropním dýchání a po něm. Pak se totiž věci začnou postupně měnit. První den dýchání jsem se cítil jako auto, které zajelo do servisu. V servisu ho seřídili a vyladili tak jak je to nejlepší. Připadal jsem si psychicky jako nové červené Ferari. Byl jsem plný energie, klidný, sebejistý, ale s tím bylo posíleno i mé EGO. Nic zvláštního, byl jsem největší Borec a říkal jsem si: „Prima, lepší to ani být nemůže.“ Nicméně, druhé „dýchání“ ten stejný víkend bylo úplně jiné. MNOHEM HLUBŠÍ. Toto je úryvek z mého deníku, který jsem psal v ty dny a bezprostředně po dýchání:
číst dál